Na plánu se podílela ale širší škála aktérů. Kromě regionů a resortů to byly v rámci speciální Transformační platformy další subjekty jako jsou například environmentální organizace, Svaz měst a obcí ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR či Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Za tu krátkou dobu, za kterou byl plán vytvořen, je to podle mě maximálně možný dobrý výsledek. My jsme v podstatě na špici v EU, protože jiné členské státy ještě tak daleko nejsou. Mluvila jsem například s Portugalci a ti ještě plán nezačali pořádně tvořit,"okomentovala český plán ředitelka Odboru podpory transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku na ministerstvu pro životní prostředí Radka Leistner Kratochvílová.

Spokojenost s výsledkem zní i z krajů. Radní Ústeckého kraje pro oblast podpory podnikání, inovací a transformace Iva Dvořáková si chválila zejména nastartovanou spolupráci mezi aktéry v kraji. 

„Plán spravedlivé územní  transformace je z mého pohledu neuvěřitelný výsledek. Tím, že se na jeho tvorbě podílely i různé subjekty, které spolu dříve ani nekomunikovaly, tak se podařilo nastartovat v území něco nového a jedinečného," řekla při příležitosti debaty Dvořáková. Nově navázané kontakty a spolupráce by podle ní mohly být užitečné i do budoucna.

Fond k dobru

Ačkoli kraje speciální fond vítají, upozorňují, že fond nevznikl proto, aby jim umožnil celou proměnu vyřešit. Radní Pizinger z Karlovarského kraje připomněl, že to není ani jeho úloha.

„Fond pro spravedlivou transformaci nám má z pohledu Karlovarského kraje pomoci neprohlubovat problémy, které jsou tady historicky dané, a také nám má pomoci se s tou intenzivní proměnou vzhledem k problémům, které tady máme, vypořádat. Fond se pro nás ‚kořením‘ a možností si přilepšit a zacílit prostředky tak, jak by nám to třeba jiné programy neumožnily," upřesnil Pizinger.

Důležité tak pro kraje bude zaměřit se i na prostředky z jiných fondů a finančních nástrojů, které jsou v EU pro ozelenění k dispozici. Tím je například Modernizační fond nebo pokrizový fond obnovy. Ústecký kraj si proto podle Dvořákové vyjednal podporu i v jiných fondech.

„Prostředky z fondu pro spravedlivou transformaci ji celou nevyřeší, to víme všichni. Bereme to jako takový počáteční vklad pro nastartování změn (...) V jednu chvíli jednání jsme se neshodli s ministerstvem pro místní rozvoj, které tvrdilo, že nepotřebujeme zvýhodnění v jiných operačních programech, protože máme k dispozici fond spravedlivé transformace. Nakonec jsme se ale dohodli, že to nestačí a že postižené regiony potřebují podporu i v jiných operačních programech," uvedla Dvořáková.

Podle Pizingera to však není pouze o penězích, na transformaci musí regiony především pracovat. „Je to i o kultuře, o přístupu k území, protože i kdybychom územím prohnali 20 miliard a nepracovali jsme s lidmi, tak natřeme chodníky na zlato, ale pořád nám budou mladí lidí utíkat a pořád budeme říkat, že nám to tady nefunguje," dodal. 

Kratochvílová z ministerstva pro životní prostředí upřesnila, že je to pro regiony šance, jak nyní řešit nejpalčivější problémy, protože samotná transformace bude trvat dlouhé roky a přesáhne tak současné období financování z evropských zdrojů, které trvá od letoška do roku 2027.

„Taky dáváme regionlm šanci, aby si řekly, co jsou nyní jejich nejpalčivější problémy, které se dají řešit během toho relativně krátkého období pro čerpání peněz. Proces transformace není na sedm let. A proto jsou tady i další zdroje jako je Moderizační fond, který má pod sebou také ministerstvo pro životní prostředí a my tak můžeme zdroje celkem hezky kombinovat," řekla Kratochvílová.

Zapojení velkých podniků je logické

O peníze z fondu budou moci žádat malé a střední podniky, univerzity, výzkumné instiruce obce i samotné kraje. Na vyhlášení výzev si však budou muset počkat až do druhé poloviny příštího roku.

Kromě toho mohou z fondu čerpat za určitých podmínek také velké podniky, což si v minulosti vysloužilo kritiku. Podle debatujících však  jejich zapojení do fondu dává smysl. 

„Je jasné, že klíčovým hráčem, pokud se bavíme třeba o revitalizaci území po těžbě, jsou firmy, které na tom území dlouhá léta působí a mají tam i nějaké závazky, dokonce státem dané (...) Ty firmy jsou často jedinými možnými realizátory, protože několik obcí tak velký projekt dohromady nedá. Mně to tedy přijde logické," uvedla Kratochvílová s tím, že se v případě velkých firem musí jednat o produktivní investice, které podpoří vznik a zachování významného počtu pracovních míst.

Ústecký kraj, jak přiblížila radní Dvořáková, má připraveno deset potenciálních strategických projektů a z toho dva jsou projekty velkých podniků. „Jeden je projekt ČEZ, který je navíc polostátní, a druhý je projekt Sev.en Energy, která je ale v projektu úzce navázaná na univerzitu (Jana Evangelisty Purkyně), což je pro nás obrovský přínos. Pokud se projekt podaří realizovat, tak tyto peníze budou použity pro území po těžbě. Nevím, kde jinde by se měly použít než v bývalém lomu," argumentovala.

Projekty velkých firem musí splnit řadu podmínek, aby na peníze z fondu dosáhly a přístup k fondu pro ně nebude podle slov Kratochvílové neomezený.

„Není to bezbřehé pozvání ke švédskému stolu pro velké fimy," dodal Pizinger z Karlovarského kraje.

Celou diskuzi si můžete poslechnout v tomto podcastu.